Březen 28, 2015

Hry na výlet

1. Nošení kamarádů

Je určena trať, kterou musí hráč ujít (asi 10 m) tak, že má na sobě navěšeny kamarády. Kdo jich unese bez spadnutí nejvíce, vyhrává. Původem je tato hra od Eskymáků z Aljašky.

2. Přetahování na kládě

Na kmeni stromu, který je vhodně umístěn vodorovně, jen kousek nad zemí, se označí (šátkem) polovina kmene. Obě družiny si stoupnou na svoji polovinu za sebe a do rukou chytnou provaz. Komu se podaří vydržet na kládě déle, vyhrál. Je dovoleno provazem cukat. Kdo šlápne na soupeřovu polovinu, nebo ze stromu spadne, vypadává.

3. Na brtníky

Hra se hraje nejlépe během pochodu. Na pokyn si každé dítě musí najít strom. Za 15 vteřin (na další pokyn) se všichni musí svého stromu chytit a to tak, aby se nedrželi ani jedné větvičky (ani nohama) a nedotýkali se země. Kdo vydrží takhle na stromě nejdéle, vyhrává.

4. Co tam nepatří

V určitém úseku připevníme na stromy nebo keře něco, co tam nepatří. Například na jedli připevníme větévku z borovice, na modřín šišku ze smrku, na jalovec květ bodláku a podobně.

5. Na bystrozrakého

Na vzdálenost, ve které je možno ještě rozeznat omezené pohyby, pošleme hráče, který provádí ve volných časových intervalech různé úkony, jak nejrychleji dovede. Například čistí si zuby, zvedne paži, udělá dřep a podobně. Hráči mají zapsat každý pohyb a odevzdat po ukončení vedoucímu.

6. Plížená k pozorovateli

Vedoucí se postaví na místo, kolem něhož je dostatek úkrytů. Na znamení se začnou směrem k němu plížit děti z různých míst v okruhu 100 m. Jakmile vedoucí uvidí prvního z nich, zapíská, čímž ukončí hru. Každý hráč se ihned vztyčí. Vítězí ten, kdo se dostal nejblíže k vedoucímu.

7. Schovávaná

Na povel vedoucího se všichni rozprchnou do okolí a pečlivé se schovají. Vedoucí zůstane na místě, zatímco ostatní mají za úkol přiblížit se nepozorovaně co nejblíže k vedoucímu. Koho vedoucí zahlédne, ohlásí jménem a ten z další hry vypadá. Po určité době vedoucí hru zvoláním ukončí, všichni vstanou a podle vzdálenosti se určí pořadí.

8. Šiška

Přestávek využijeme k soutěžím v hodu šišek na určený cíl (strom, pařez) nebo do ohraničeného prostoru. Soutěžíme po družinách.

9. Stopovačka

Jeden z vedoucích jde několik minut před skupinou. (cestou zanechává pochodové značky, dopisy a jiné stopy. Úkolem celé skupiny je podle těchto značek postupovat a dostat se tak do místa, kde na ně vedoucí bude čekat. Nezapomeneme, že s dětmi musí jít druhý vedoucí. Můžeme se též rozdělit na dvě skupiny, jedna jde vpředu, druhá vzadu.

10. Hledačka

Při krátkém zastavení na pochodu se děti rozběhnou po blízkém okolí (les, louka) a zapisují, které stromy (květiny, rostliny) poznaly. Vyhrává to dítě, které jich našlo nejvíce.

11. Škatulata

Hráči se rozestaví u stromů tak, aby hráčů bylo o jednoho více než stromů a zbývající hráč je střední. Hra začne tak, že hráči si vyměňují místa a střední se snaží k některému uprázdněnému stromu dostat dříve, než kterýkoliv jiný hráč. Doběhl-li hráč později ke stromu než střední, vymění si s ním místo. Hru můžeme ztížit tím, že hráči nemohou být u jednoho stromu déle než pět vteřin.

12. Stavby pyramid

Kdo postaví za pět minut nejvyšší kamennou pyramidu? Kameny klademe jeden na druhý, každé „patro“ tvoří vždy jen jeden kámen. Komu se rozestavěná pyramida zřítí, začne ihned znovu. Práce končí po 5 minutách. Stanovte maximální velikost kamenů (neměly by být větší než 30 cm v lib. směru). Vyhrává nejvyšší pyramida.

13. Jízda s válečkem

Na startovní čáru postavte menší polínko nebo díl větve. Závoďte, kdo s tímto polínkem dojede nejdřív k cíli, vzdálenému 15 metrů. Soutěžící postrkují polínko hůlkou a nesmí se ho dotknout rukou nebo nohou. Můžete vyznačit i slalomovou trať.

14. Na březovou babu

Nepotřebujete k ní nutně břízy, dobře je nahradí vzrostlé buky nebo javory s hladkým kmenem a bez nízkých větví. Kdo se chce zachránit před babou, vyskočí na kmen, vyskočí na kmen a obejme ho rukama i nohama. Dokud má chodidla nad zemí, je v bezpečí. Chytač ovšem může číhat, až sjede z kmene dolů. Obvykle se ale unaví marným čekáním a jde chytat někoho jiného.

15. Honička v houštinách

Vymezte zarostlé území max. 50 x 50 metrů. Chytač se rozpoznává podle výrazně zbarveného kulicha, šály či pásky na rukávě. Při předání baby předá i tento cejch. Jedině tak se rozpozná kdo honí v hustém terénu.

16. Indiánská schovávačka

Hrajeme na takovém místě, kde je hodně úkrytů. Vybíráme hodně nepřehledný terén, aby se hledač musel hodně vzdálit od pikoly. Pokud je terén nepřehledný příliš, můžeme říct, že hledači stačí, pokud schovaného lokalizuje podle zvuku či ho zahlédne a nemusí ho identifikovat. Hra je plná léček, plížení, rychlých výpadů a podobně.

17. Bonbónová hledačka

Rádce jde napřed po lesní cestě a značí svou stopu obvyklými skautskými značkami. Občas (po sto metrech) nechá na cestě značku: „dopis ukryt tímto směrem“. Počet kamínků nebo úlomků větviček říká, kolik je asi kroků k dopisu. Značce však chybí důležitá část – směrová šipka. A dopis také není obvyklá zpráva, ale bonbon v papírku. Kdo ho najde, ten si ho ponechá. Družina na rádce nesmí vidět.

18. Schovávaná na pochodu

Rádce vyšle tři hráče napřed s úkolem, aby se na dvěstěmetrovém úseku poschovávali kdekoli napravo nebo nalevo od cesty. Čím blíže cesty, tím lépe, ale jem za předpokladu, že je zbytek družiny nezahlédne. Po dvou minutách se za nimi vydá zbytek družina. Jestliže některého zahlédnou, nemusí ho ani poznat a je vyřazen. Pokud někoho neuvidí a přejdou ho, ten hned za posledním vyskočí a změří si počet kroků k cestě. Vyhrává ten, kdo byl cesty nejblíže.

19. Přes stodolu

Na obou stranách stodoly nebo seníku vyznačte čtverec, jehož velikost je dána délkou stěny. Pak vytvořte dvě družstva, každé v jednom čtverci na opačných stranách budovy. Losem někomu připadne míček. Tato skupina pak musí do 30 sekund přehodit míček přes střechu tak, aby dopadl do čtverce soupeřů. Pokud přehodí nebo je míček vyražen za čtverec, či je chycen zvolá se „Nic!“. Pokud se však trefí a soupeř nechytí má bod házející a zvolá se „Bod“. Kdo míček chytí nebo zvedne, ten musí házet.

Obměna: Pokud hráč chytí ze vzduchu, má právo jít na druhou stranu budovy a někoho tam trefit. Nesmí však vstoupít do čtverce. Družstvo, které právě hodilo míček přes střachu napjatě očekává, zda míček poletí nebo se zpoza rohu vynoří soupeř. Zvolání „Nic“ totiž neříká, zda to chytli nebo zda to spadlo mimo. Když hráč někoho takhle zasáhne, získává pro své družstvo bod, vrátí se na svou stranu a přehazuje.

20. Stezka zdatnosti

Rozlosujeme pořadí. Kdo je na řadě, ten musí vymyslet nějaký úkol pro ostatní na tělesnou zdatnost. Např: Hod míčkem levou rukou, šplhání k nejnižší větvi, přechod po kmeni přes potok, běh pozadu do stráně, shyby na větvi, trefování šiškami do stromu apod., co terén nabídne. Nejlepší výkon ohodnoťte třemi body, druhý dvěma a třetí jedním. Je-li vás víc než 10, rozšiřte bodované na pět míst. Vedoucí zapisuje výsledky a má přehled, kdo je na řadě s vymýšlením úkolu. Slabším s vymyšlením pomůže.

21. Chytačky

Všem hráčům rozdejte po deseti lístcích a vysvětlete pravidla. Každý může kdykoli během výletu kdykoli položit komukoli jakoukoli otázku. Když dotázaný odpoví „jo“, „ano“, „ne“, musí za svou nepozornost zaplatit jedním lístečkem. Tyto slova jsou totiž zakázána. Kdo má na konci výletu nejvíc lístečků zvítězí.

 

ZPĚT NA PŘEDCHOZÍ STRANU