1. Honička po cestičkách
Na louce, kde je neporušený sníh, se vyšlape několik cestiček, které se různě kříží. Některé mohou být i slepé. Hráči se během hry mohou pohybovat pouze po cestičkách. Jeden hráč má babu a snaží se někoho dotknout. Po dotyku mají babu oba, a hra pokračuje takto lavinovitě dále, dokud nezbývá poslední hráč – vítěz. Po cestičkách se smí chodit pouze korektně – nesmí se přeskakovat z jedné do druhé (mimo křižovatky). „Baba“ se ale smí dávat lidem, kteří jsou na jiné cestičce. Pozn.: Pro rozlišení si ten, kdo má babu sundá čepici apod.
2. Meteor
Nasbírejte v lese asi třicet šišek a rozházejte je na zasněžené louce tak. aby dopadly od vás ve vzdálenosti asi 10-40 metrů do neporušené sněhové přikrývky. Pak zavolejte kamarády a řekněte: „Dnes v noci přeletěl nad naším krajem meteor. Těsně před dopadem vybuchl a rozpadl se na drobné úlomky. Hledejte je ve sněhu. Je to ovšem hra a místo meteoritů leží na louce šišky. Zůstala po nich na povrchu viditelná stopa. Kdo jich nasbírá nejvíc?“
3. Střelba na svíčky
Hraje se ve dne, ale působivější může být za tmy. Jedno družstvo se rozestaví vlevo od hraniční cesty, druhé vpravo. Na své straně rozestaví asi dvacet metrů od cesty pět svíček, jednu od druhé vždy několik metrů. Hra začíná zapálením svíček. Obě družstva zahájí palbu na svíčky soupeřů a snaží se je co nejrychleji zhasnout. Družstvo, kterému zhasne všech pět plamínků, prohrálo.
4. Za vlčí smečkou
OddíI se rozdělí na dvě nestejná družstva. V prvním se shromáždí tři čtvrtiny hráčů a budou představovat vlčí smečku. Druhé družstvo, početně slabší, jsou lovci. Vlci vyběhnou do zasněženého lesa. Unikají před lovci, kteří po krátkém prodleni vyrazili po jejich. stopách. Když vlky dostihnou. rozpoutá se mezi smečkou a lovci boj. Lovci zneškodňují viky střelbou sněhovými koulemi, přičemž první zásah vlka pouze poraní, teprve druhý jej vyřadí definitivně. Lovec, kterého se některý vlk dotkne rukou, rovněž ze hry odchází. neboť „byl roztrhán“. Vlci. mohou zpočátku využit té výhody. že vhodně stočí své stopy a zavedou nic netušící pronásledovatele přímo do svého „chřtánu“. Bojuje se do konečného rozhodnuti.
5. Sněhové lampičky
Jsou to malé duté válce uplácané ze sněhu, v nichž stojí zapálená svíčka. Ve večerní tmě působí kouzelným dojmem, plamínek prozařuje tenké scény, připomíná světélkování majáku. Hráli jsme tuto hru jednou na začátku jarních prázdnin v Podkrkonoší, první večer na chatě, a dobře si pamatuji, jak mocně na nás zapůsobila.
Na přípravu si rezervujte dostatek času. V nepřehledném terénu postavte deset lampiček, rozžehněte v nich velké Svitky a ke každé položte značku třeba mapovou či indiánskou. Nebo napište na kartičky krátké citáty, které se vám líbí, případně je zašifrujte.
Hledači pak vyrazí z klubovny se zápisníkem a tužkou. Každý pátrá na vlastní pěst po lampičkách a zakresluje či zapisuje, co u světýlek našel. Vyhrává sice ten, který první přiběhne s kompletní sadou značek, avšak neobyčejné kouzelný pocit si přinesou z mrazivého večera všichni.
6. Boj o pevnost
Rozdělte se na poloviny. Jedno mužstvo obsadí malé návrší, houštiny nebo skalky, druhé bude tuto přírodní pevnost dobývat. Kdo je zasažen koulí, odejde na určené místo s rukama nad hlavou, aby všichni viděli, že už nehraje a čeká, až bude jedna strana vybita do posledního muže.
Pak hned začínáme nanovo. Boj trvá zpravidla jen několik minut, ale jsou to minuty nabité vzrušujícími přestřelkami. Předpokladem je ovšem poctivé jednání. Kdo nemá stoprocentní jistotu, že soupeře zasáhl, nesmí na něho pokřikovat a zlobit se a opačně, každý by se měl bez protestů posadit, škrábne-li ho letící střela jen nepatrně. Falešné obviňování a tvrdošíjné zapírání snadno přeroste v hádku a pokazí i tu nejlepší hru. Boj o pevnost je jedna z nejvděčnějších her, určitě ji zopakujete i při dalších výletech.
7. Sněhové sloupy
Kdo postaví za pět minut nejvyšší sněhový sloup? Šířka základny nerozhoduje, hodnotí se jen výška. Komu se to zřítí, může začít znovu. Teprve po uplynutí lhůty musí každý zanechat práce. Zakažte používat jakýkoli jiný materiál (vyztužení větvičkami) nebo to ponechte na důmyslnosti hráčů.
8. Boj o věžičky
Vyšlapte ve sněhu hranice území 40 x 20 metrů. Tento obdélník rozdělte na dva čtverce. Hráče rozdělte na skupiny, každá obsadí jeden čtverec. Každá postaví na svém území 10 sněhových věžiček. Ty mají být vysoké alespoň metr. Staví se z koulí o něco větších než na házení. Rozmístění věžiček je stochasticky náhodné po ploše každého území.
Vlastní boj trvá 15 minut. Hráči se smí pohybovat jen po svém území a plní dvě funkce. Jednak se snaží palbou zničit věžičky soupeřů a jednak se snaží chránit svoje. Věžičky se nesmí opravovat, ať je zničí střela nebo neopatrný obránce. Potom se boduje:
Nepoškozené věžičky 3 body. Od 75 do 99 cm dva body. 50 – 74 cm jeden bod. Věžičky menší se považují za úplně zničené.
9. Honba za liškami
Potřebujeme zasněžený terén, ve kterém není mnoho lidských stop. Dva skauti vyjdou ze stanoviště uprostřed polí nebo otevřených luk a pět minut po nich se po jejich stopách vydají ostatní. Lišky nesmí postupovat po vyšlapaných cestách ani křížit jakoukoli lidskou stopu. Pokud se k takovému místu přiblíží, musí zamířit jinam. Mohou však užívat jakýchkoli jiných úskoků a „fligen“. Pronásledovatelé zvítězí jen tehdy, pokud obě lišky dotykem zajmou. Lišky vyhrají, jestliže se alespoň jedna z nich udrží hodinu na svobodě. Po uplynutí stanovené lhůty je sraz na předem dohodnutém místě.
10. Sibiřský uprchlík
Ze zajetí unikl jeden muž a po chvíli se po jeho stopách na sněhu vypraví družina sledovatelů. Musí postupovat opatrně, protože jediný zásah sněhovou koulí znamená jejich vyřazení ze hry. Uprchlík musí být zasažen třikrát, aby byl zneškodněn. Má se udržet na svobodě po jistou dobu, hodinu až dvě. Jeho trasa opíše zpravidla velký oblouk a vrací se zpět k východišti.
11. Boj o sněhuláky
Dvě skupiny postaví každá svého sněhuláka vzdáleného dvacet kroků na každou stranu cesty. Pak začne boj. každá družina se snaží zbourat sněhuláka soupeřů a svého uchránit. Cesta tvoří hraniční linii. Je-li někdo chycen na straně soupeře, odchází zpět na svou. Prohraje družina, jejíž sněhulák leží dřív v rozvalinách. Můžeme to obměnit, že chycení na protivníkově straně musí čekat na místě na vysvobození spoluhráče.
12. Střelba na svíčky
Skupiny rozestaví pět svíček dvacet metrů na obě strany od cesty. Pak začnou skupiny pálit na svíčky soupeřů a snaží se je sněhovými koulemi co nejrychleji zhasnout. Nikdo přitom nesmí překročit hraniční linii. Svíčky postavíme tak, aby mohly střílet obě strany současně.
13. Jízda po Yukonu
Aljašští zlatokopové uspořádali velké závody v jízdě na saních tažených psím spřežením. Trať byla dlouhá několik desítek mil a vedla po zamrzlém Yukonu. Závodník mohl kdykoli vyměnit unavené spřežení.
Na tento námět sestavíme závody družin. Táhnout může jakákoli dvojice, jen na saních musí sedět stále stejný člověk. Trať může být dlouhá i kilometr.